Kde jsem jedl...

Málokdo asi tuší, že tato na pohled poměrně dosti odporná směsice kostí, kůží, šlach, kližky odřezků zbytků z kuchyně je jednou z nejdůležitějších chuťových součástí opravdu gourmetsky vyladěných restaurantů na celém světě. Ti nejlepší "michelinovští" šéfkuchaři nechávají vařit až několik desítek hodin tento "kuchyňský odpad", občas tam přihodí nějaké koření, trochu vína, nepoužitelné krunýře z korýšů, kosti. Vše, co ti hloupí hází do odpadkového koše, ti nejlepší naopak zpracovávají, aby získali tzv. jus, zoftíček, říkávala moje babička, prostě základ pro tu silnou chutnou šťávičku, která slouží k dochucení prakticky všech nejlepších pokrmů! Namísto umělých dochucovadel a překořeněných jídel máte skvělé, domácí - můžeme tomu i vznosně říkat demi-glazé, které zaručeně neublíží žádnému jídlu.
09. 07. 2010, Text: Ančovička – Foto:
Právě jsem se vrátila z filmového festivalu v Karlových Varech a musím říct, že kromě Juda Lawa mě ...
20. 04. 2010, Text: Ančovička – Foto:
Čínské hůlky již dávno nejsou záležitostí jen zemí východní Asie. Používají se už od dob vzniku ...
19. 03. 2010, Text: Ančovička – Foto:
Když se řekne hamburger, většina lidí si bezpochyby vybaví McDonald a jiné pochybné podniky. Mně ...